Smog a kyselý déšť toho mají hodně společného. Oba tyto jevy jsou velmi škodlivé, jsou zpravidla způsobené lidmi a mají podobné chemické složení. Co to však přesně je smog a kyselý déšť, jak vznikají?
Smog lze rozdělit na dva základní typy:
Siřičitý smog (zimní, londýnský nebo redukční) vzniká spalováním uhlí v domácích topeništích či z výfukových plynů z automobilů, ale také k němu přispívá průmysl a uhelné elektrárny.
Fotochemický smog (letní, oxidační, kalifornský, losangelský) se vytváří za horkých bezvětrných dní z výfukových plynů automobilů, vzniká tak hodně škodlivých látek, mimo jiné přízemní ozon.
Oba typy smogu jsou zpravidla spojené s ročním obdobím – siřičitý smog se vyskytuje hlavně v zimě, když nastává topná sezóna, kdežto fotochemický smog je spojený s létem, jelikož právě tehdy je patřičně vysoká teplota k tomu, aby docházelo k reakci, která jej vytváří. Proto také obyvatelé velkých průmyslových měst, kde se stále k topení používá uhlí a auto je základním dopravním prostředkem, musejí po celý rok dýchat znečištěný vzduch.
Kyselý déšť vzniká, když se do ovzduší dostávají spolu se zplodinami a kouřem také jedovaté látky jako oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto látky se vysoko ve vzduchu vážou s vodní párou obsaženou v mracích a takto vzniká kyselina sírová a dusičná. Když pak z mraků prší, tak voda obsahuje škodlivé látky, které tvoří právě onen kyselý déšť. Jak je tedy vidět, kvůli smogu a dalším znečišťujícím látkám, které se do ovzduší dostávají, vznikají kyselé deště. A nejen, že tato znečištění dýcháme, ale navíc nám potom padají na hlavu.
Kyselé deště nejvíce působí na rostlinstvo. Mohou působit přímo a způsobovat viditelné změny lesního porostu – opadávání jehličí nebo listí (typický obraz po kyselých deštích, kdy se zelený las stává místem plným holých pahýlů, nejznámějším příkladem v českých zemích jsou Krušné hory). Nepřímo také zamořuje půdu, ztěžuje průtok živin a rostliny začínají chřadnout a odumírat.
Nešetrný je také vůči zvěři, která používá povrchovou vodu. A rostlinstvo, které vymírá z důvodů kyselých dešťů, je často potravou nebo útočištěm pro řadu zvířat. Kvůli kyselým dešťům musejí hledat nový domov nebo prostě vymírají.
Kyselé deště mají také negativní dopad na strukturu a životnost budov, stavebních objektů i pomníků. Rozpouštějí vápenec a cement, což může vést k různým škodám. Odpadávající nosy pomníků nebo poškození historických památek, to jsou obrovské škody, které lze jen velmi těžko opravovat.
To všechno vede k tomu, že smog a kyselý déšť jsou jedny z největších morových ran současnosti. Východiskem je omezit znečišťování vzduchu, který nám škodí dvakrát – jednou v podobě smogu, podruhé jako kyselý déšť. Alespoň doma se můžeme cítit bezpečněji, máme-li čističku vzduchu.