V Čechách se potýkáme hlavně se zimním smogem (s oxidem siřičitým), který se tvoří nadměrným spalováním uhlí. Nutno však mít na paměti, že fotochemický smog se českým městům vůbec nevyhýbá a může být stejným utrpením působícím negativně na naše zdraví. Co to tedy je fotochemický smog a proč bychom se měli snažit před ním chránit?
Fotochemickému smog se také říká smog typu Los Angeles, losangelský, kalifornský nebo oxidační smog. Právě Los Angeles totiž mělo jako první město s tímto smogem ve velkém měřítku. Smog tohoto typu se tvoří pouze za specifických podmínek. Obecně se vyskytuje v letních měsících, víceméně od června do září. Povětrnostní podmínky, za nichž vzniká fotochemický smog:
hodně slunečního záření,
vysoká teplota vzduchu (asi 30 stupňů),
bezvětří nebo slabý vítr.
Za takovéhoto počasí a rušné dopravě dochází za přítomnosti světla k reakcím v exhalacích, kdy vznikají silné okysličovadla, mj. velmi škodlivý přízemní ozon. Při vysoké koncentraci může mít velmi negativní dopad na lidské zdraví a způsobovat:
kašel,
škrábání v krku,
malátnost,
bolesti hlavy,
zvýšení krevního tlaku, zrychlený tep,
otok (edém) plic.
Velmi nehezký je také vzhled takovéhoto smogu – je to špinavý, nahnědlý opar vznášející se nad městem. Když dosáhne velmi vysoké hustoty, může dokonce omezovat dohlednost na pouhých 800 metrů (což může vést k nebezpečným situacím v silničním provozu).
Příznivé podmínky pro vznik fotochemického smogu je tedy hustá městská zástavba se silnou automobilovou dopravou. Losangeleská aglomerace je jedna z největších na světě a žije tam téměř 13 milionů lidí. V Americe je auto základním dopravním prostředkem, takže není nic divného, že se v takovém velkoměstě vyskytl problém s fotochemickým smogem.
Teoreticky se dá tento problém vyřešit poměrně jednoduše – stačí zavést následující opatření:
omezit silniční provoz,
zavést přísnější normy na zplodiny odváděné z motorů,
omezit rychlost na ulicích ve městě,
investovat do záchytných parkovišť za městem (tzv. park&ride – velká parkoviště nedaleko tramvajových smyček nebo autobusových točen, kde je možné nechat auto a přesednout do MHD),
podporovat akce, které mají lépe logisticky plánovat jízdy (např. aby člověk nejezdil sám, ale vzal spolujezdce) nebo ekologická auta, např. smarty nebo elektromobily.
V praxi je však zavádění těchto všech příkazů, zákazů, investicí a podpůrných akci velmi obtížné a nejsou příliš účinné, pokud se uskutečňují jen částečně a nedůsledně. Pouze komplexní kroky tohoto typu skutečně zlepšují situaci. Proto se s problémem fotochemického smogu stále častěji potýkají i další města jako Paříž, Řím, Tokio, Caracas nebo Athény.
Vysokou koncentrace ozonu v letním období lze zaznamenat také v Čechách, zejména v severních Čechách a na Ostravsku. Proto je také důležité dobře plánovat využívání městského prostoru (vyhýbat se husté zástavbě) a omezit městský provoz, abychom neměli takový problém jako řada zahraničních měst – a my tímto směrem dost rychle jdeme. Mělo by to katastrofální dopady, jelikož polská města se dnes potýkají hlavně se zimním (siřičitým) smogem, který o sobě dává vědět nejsilněji v zimním období. Kdyby se k tomu v létě přidal fotochemický smog, tak bychom většinu dní v roce měli znečištěný vzduch v mnoha polských městech.
A chcete-li dělat něco proti smogu u sebe doma, tak se seznamte s našimi čističkami vzduchu – LoveAir.