Problém smogu se rozhodně netýká jen českých měst. Čínu už celá léta trápí velmi silné znečištění vzduchu způsobené mimořádně intenzivně se rozvíjejícím těžkým průmyslem. Vzhledem k bagatelizaci smogu čínskými úřady je smog pro čínskou veřejnost neobyčejně bolestivý problém.
Obecně píšeme o špatném stavu českého vzduchu a jako příklad uvádíme Ostravu. Nutno uznat, že na evropské standardy je náš vzduch v hrozném stavu. Když se však podíváme na zbytek světa, tak i když jsme stále na předním místě, tak je několik států, které se potýkají se smogem v mnohem větším měřítku než v Česko. Jednou z těch zemí je Čína.
I když se tento problém vyskytuje ve většině čínských měst, nejhorší to je v Pekingu. Není těžké se domyslet, jaké jsou příčiny:
mnoho továren,
velké výrobní kapacity,
hustá zástavba,
obrovské množství aut,
obrovská intenzita a produktivita průmyslové činnosti.
Číňané dosahují v průmyslu neobyčejného výkonu, nikde v Evropě nevídaného. Zajímavé však je, že průmysl není všechno. Je sice pravda, že vytváří hodně znečištění, ale ne tolik, aby byla situace v Pekingu až tak dramatická. K tomu se přidává problém získávání energie, jejíž spotřebu Číňané z 60 % pokrývají spalováním uhlí. Peking má navíc nepříznivou polohu – proudí do něj hodně špatného vzduchu a spousta písečných zrníček z nedalekých pouští. Špatná poloha a uhlí... s podobným problémem s potýká Ostrava.
Poláci také vědí, jaké to je bojovat s předpisy, zákony a neochotou politiků. Proto je také v Česku stále tak málo opatření proti smogu a tak mnoho hnutí zdola, které se snaží něco změnit. V Číně to bohužel vypadá mnohem hůře. Komunistická moc na téma ekologie a obnovitelných zdrojích energie hodně mluví, ale skutek téměř utek. Vzhledem k dobrým kontaktům s energetickou lobby tam moc nelze zcela rezignovat na uhelné elektrárny. Přesný stav ovzduší v Číně vlastně také není znám. Vláda občany nevzdělává, cenzuruje informace, nedovoluje zakládat občanská hnutí. V roce 2013 vznikla velmi podrobná zpráva o znečištěném vzduchu v Číně – údaje se shromažďovaly 6 let. Jsou však bohužel tajné – takže situace určitě není růžová.
Abychom si uvědomili to, co se děje v Číně, tak stojí za to si uvést několik skutečností. V Pekingu jsou děti, které nikdy neviděly modré nebe, protože je pořád zahaleno šedým smogem. Za nejhorších dnů je smog tak hustý, že velké budovy nejsou vidět ze vzdálenosti několika metrů. Existují restaurace, které vybírají poplatek za čistý vzduch v podniku. Čističky vzduchu jsou v domácnostech čínských velkoměst skoro stejně časté jako televizory. Čínský smog je vidět z vesmíru.
Nejnebezpečnější prachové částice PM 2,5 se mohou vyskytovat v koncentracích překračujících přípustný limit patnáctinásobně. Často se nedá přesně stanovit úroveň znečištění, jelikož překračuje rozsah měřicích zařízení. Jeden z čínských aktivistů sto dní nasával vzduch v Pekingu vysavačem a z nečistot, které takto shromáždil, dokázal uplácat cihlu. Každý den umírají v Číně z důvodu znečištěného vzduchu přibližně čtyři tisíce lidí a řada dětí se rodí nemocná.
U nás k takovému stavu nedošlo a nejspíše ani nikdy nedojde. Ale situace v Číně může být pro nás dobrým varováním. Stačí se podívat, co ten stát přivedlo takovéhoto stavu – uhlí, průmysl, hustá zástavba, nečinnost úřadů – a tyto aspekty zlepšit u nás.