Existují státy jako Česko, kde je skoro nehorší vzduch v Evropské unii, jsou však i takové jako Island, které se mohou pyšnit tím nejlepším vzduchem v Evropě. Čím to je, že v jedné zemi si mohou lidé užívat čistého svěžího vzduchu, zatímco jinde se dusí smogem?
Island je specifický ostrov, jehož zeměpisné podmínky se značně liší od toho, na co jsme zvyklí v pevninské Evropě. Velká Británie nebo Irsko zde nejsou dobrým příkladem. Přes nejsevernější ostrůvky patřící k Islandu prochází severní polární kruh. Proto je tam vlastně vždy chladno, teplota nikdy nepřesahuje 20 stupňů Celsia. Ze severu přichází velmi chladný vzduch, kdežto od jihu teplý. Kvůli tomu je počasí na ostrově velmi proměnlivé – mohou se vyskytovat náhlá ochlazení, oteplení nebo nečekaný déšť.
Za těchto podmínek je nutné v domech topit po celý rok. V Česku během topné sezóny znečištění vzduchu značně narůstá kvůli spalování uhlí. Vysoké znečištění v zimním období je velmi nebezpečné pro lidské zdraví, proto obyvatelé znečištěných měst bojují se smogem tím, že si pořizují čističky vzduchu. Ale jak si s problémem nutnosti tak dlouhé topné sezóny umějí poradit Islanďané?
Obyvatelé Islandu využívají energii z obnovitelných zdrojů. Prakticky veškerá elektřina vyráběná na Islandu pochází z ekologických zdrojů. Islanďané k tomu používají vodní a geotermální elektrárny. Získávání energie tímto způsobem se může zdát jako nepříliš výkonné a velmi drahé. To je však omyl. Islanďané takto vyrábějí tolik elektrické energie, že jí mají nadbytek. V současnosti hledají velká energeticky náročná průmyslová odvětví, do kterých by mohli nasměrovat přebytky elektřiny. Také se zamýšlejí nad prodejem elektřiny státům v kontinentální Evropě. Výroba této energie je tak levná a efektivní, že některé chodníky a ulice v islandských městech jsou během zimy vyhřívané, aby nezamrzaly. Islanďané už dříve mysleli na ekologické zdroje energie a nyní se jim to zúročilo v podobě čistého vzduchu.
Avšak také mají své ekologické problémy. Island je nejméně zalesněná země v Evropě. V 19. století osadníci zcela vykáceli na ostrově všechny stromy. Opětovné zalesnění je zde však velmi obtížné kvůli drsnému podnebí. Teprve koncem 20. století se podařilo obstarat zvláštní druhy stromů, které snášejí neustále proměnlivé a chladné islandské počasí. Od té doby se zalesnění země postupně zvětšuje. A to jen zlepšuje i tak dobrou ekologickou situaci v této zemi.
Dalším problémem však je znečištění pocházející ze sopek – ty dokáží ze sebe vychrlit obrovská množství CO2. Hned po takovém výbuchu se rychle měří kvalita vzduchu a informuje se veřejnost o jeho špatné kvalitě. Island se v letním období stále častěji stává také turistickou destinací. Počet turistů se však omezuje a pokud možno rozmisťuje po celé zemi, aby návštěvníci přírodu neznečišťovali.
A turistů je hodně, protože je přitahuje právě krásná islandská příroda a čisté životní prostředí. Island je země, kde se těžko shání v obchodech minerální voda, protože je v kohoutcích tak čistá, že není důvod prodávat vodu v lahvích. Island je jedna z nejmenších zemí v Evropě, má však největší národní park – Vatnajökull, jenž zaujímá 12 % plochy celého státu! Asi čtvrtina farmářů se zapojila do programu obnovování přírodního životního prostředí Islandu. Je vidět, že o zdraví a čisté životní prostředí se tam pečuje na každém kroku – právě proto je Island nejčistší země v Evropě.